Druháčci mě přivítali netrpělivým poposedáváním a zvědavostí, co takové autorské čtení vlastně je. To bylo překvapení, že tam před nimi jen tak někdo nesedí a nechce mít úplné ticho. Bylo pro ně příjemné poznání, že si s nimi povídám a nechali se krásně vtáhnout do hry se slovy. Když jsem jim začala číst ukázku z knihy, upnuli na mě svoje oči a do konce čtení je ze mě nespustili.
Bylo to velmi skvělé spolupracující publikum.
